Univerzitní kampus Masarykovy univerzity se rozrostl

Dvanáct nových objektů začne sloužit studentům a zaměstnancům Masarykovy univerzity v Univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích. V den zahájení akademického roku 17. září byla slavnostně otevřena budova Knihovny univerzitního kampusu, tři pavilony pro Lékařskou fakultu, čtyři pavilony pro Přírodovědeckou fakultu a pavilon biomodelů. 

Stavba takzvané Modré etapy v celkovém rozsahu 1,56 miliardy korun trvala necelé dva roky. Univerzita získala nové prostory pro dalších zhruba 160 zaměstnanců a více než 1400 studentů. „Dostavěna je zhruba polovina z celkového rozsahu plánované výstavby,“ řekl kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.
Mezi architektonicky nejzajímavější objekty této etapy patří Knihovna univerzitního kampusu (KUK), která je umístěna v pavilonu A9 na křižovatce kampusových cest. „Knihovna tvoří skutečné srdce celého univerzitního areálu a je dobře dostupná,“ řekla vedoucí knihovny Zdeňka Dohnálková. KUK bude poskytovat knihovnické, informační a další služby nejen studentům a učitelům, ale také veřejnosti. Celková kapacita včetně podzemních skladových prostor je projektována pro půl milionu svazků. V různých typech studoven včetně počítačových je k dispozici přes 560 studijních míst. V budově je umístěno i akademické knihkupectví a občerstvení. Budova nese jméno brněnského podnikatele Pavla Kohna, jehož dědici přispěli k vyřešení otázky vlastnictví pozemků potřebných pro stavbu kampusu.

Z pracovišť Lékařské fakulty získaly v nově dokončených pavilonech místo Biologický ústav, Biochemický ústav a Ústav patologické fyziologie. Do nových pavilonů pro Přírodovědeckou fakultu se přestěhovaly Ústav biochemie a Ústav chemie. V právě otevřených prostorách sídlí také společné výukové laboratoře. Pro zajištění technických funkcí kampusu je důležité vybudování speciálního integrovaného centra pro řízení a monitorování energetických zdrojů.
Všechny objekty a přístupové cesty jsou bezbariérové. Orientační systém pamatuje i na sluchově a zrakově postižené studenty. Neslyšícím slouží standardní vizuální a textová navigace. Nevidomým zajišťuje podporu kombinace tří navigačních prvků, a to vodicí linie, zvuková a hmatová navigace.
Příjemný gastronomický ale i estetický zážitek nabídne kavárna, originálně situovaná do kryté lávky nad ulicí Kamenice.

Univerzitní kampus se začal stavět v roce 2004. Jako první byly v září 2005 dokončeny čtyři pavilony Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií (ILBIT), kde v současnosti pracuje na 150 zaměstnanců a 600 studentů. Dalším krokem byla stavba Akademického výukového a výzkumného areálu (AVVA), jehož prvních dvanáct objektů bylo postaveno v rámci právě dokončené Modré etapy. V současnosti se připravuje stavba dalších 19 objektů, souhrnně označovaných jako Žlutozelená etapa. Vybudováno bude výukové centrum, další pavilony pro Lékařskou fakultu a Přírodovědeckou fakultu, budova děkanátů, dvě sportovní haly a pavilony pro Fakultu sportovních studií, ale také dopravní terminál u hlavního vstupu do kampusu. Celkem jde o realizaci výstavby za přibližně 1,75 miliardy korun.

Po dokončení v roce 2008 má univerzitní městečko sloužit pro 5000 studentů a 1000 vysokoškolských pedagogů a vědecko-výzkumných pracovníků Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Fakulty sportovních studií.

Náklady na stavbu celého kampusu jsou vyčísleny na 5,1 miliard korun. Z toho dotace poskytovaná prostřednictvím ministerstva školství tvoří 1,9 miliardy korun. Téměř 300 milionů na inženýrské sítě a technickou infrastrukturu poskytlo město Brno. Významným zdrojem financování projektu je i půjčka Evropské investiční banky ve výši 95 milionů Euro na období 25 let, kterou český stát kryje financování projektu ze státního rozpočtu