Odborníci zkoumali zájem mladých lidí o přírodní vědy

Inteligentní a pracovití, ale neupravení a nespolečenští. Takoví jsou podle názoru mladých lidí vědci. Uvedená skutečnost mimo jiné vyplynula z  exkluzivních průzkumů, které v těchto dnech zveřejnili odborníci z olomoucké Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v rámci projektu Medializace vědy (MedVěd).  

První výzkum zjišťoval postoje žáků základních a středních škol k přírodním vědám a představil ucelený obraz vnímání přírodních věd mezi žáky základních a středních škol. Druhý výzkum pak objasnil, jak žáci chápou a interpretují přírodní vědy v okamžiku výběru dalšího studia na vysoké škole.

Výzkum zaměřený na vnímání přírodních věd proběhl v uplynulých měsících na základních a středních školách v Olomouckém kraji. Výzkum se s ohledem na učební plány zaměřil na celkem 700 žáků 8. a 9. tříd ze 28 tříd základních škol a 575 studentů posledních dvou ročníků 24 tříd škol středních.

Vědci jsou podle jednoho ze členů výzkumného týmu Daniela Topinky vnímáni značně stereotypně. „Děti je často zobrazovaly jako bláznivou, neupravenou a nepřitažlivou bytost, která je uzavřena mezi zdmi laboratoře,“ popsal Topinka. Odbourání tohoto stereotypu souvisí podle jeho slov s popularizací věd, která by měla směřovat například k překonání propastného rozdílu mezi realitou vědce a realitou každodenní praxe.

Převážná část žáků základních a studentů středních škol považuje přírodní vědy za zajímavé a užitečné, upoutat dokázaly více než 80 % dotázaných. Přibližně dvěma třetinám dotázaných zvýšily jejich porozumění přírodě a ukázaly, jak jsou pro život důležité. Nejlepšího hodnocení v oblasti přírodních věd dosahují studenti čtyřletých a osmiletých gymnázií. Přírodní vědy se v budoucnosti chystá studovat necelých 40 % respondentů. Jako oblíbené předměty byly uváděny informatika a volitelné přírodovědné předměty, přibližně dvě třetiny respondentů považuje za zajímavé přírodopis, zeměpis, biologii a ekologii. Na druhé straně mezi nejméně oblíbené předměty patří fyzika, matematika a chemie - alespoň takto je vnímá téměř třetina respondentů. „Obecně lze konstatovat, že za nejméně oblíbené předměty jsou považovány ty, které jsou abstraktní a orientované na vysvětlení zákonitostí,“ popsal Topinka.

Nejčastějším zdrojem informací o přírodních vědách jsou pro respondenty učitelé (89 %), televize (82 %) a internet (67 %). Za nimi následují časopisy a noviny (52 %), knihy (44 %), návštěvy muzeí a výstav (32 %) a rodiče (27 %). Méně často využívají respondenti zdroje jako přednášky odborníků (19 %), přátele (14 %), přírodovědné kroužky (13 %) nebo rozhlas (13 %).

Druhý z výzkumů, provedený mezi studenty gymnázií se zaměřil na kritéria, na základě kterých si volí budoucí uplatnění na vysokých školách. „Do rozhodování se promítá vnímání přírodních věd, studenti volí mezi uspokojením a uplatněním. Kladou důraz na „uživení se“, tedy praktickou orientaci v životě. Přitom nemají zcela jasnou představu o uplatnění v oborech přírodních věd, které jsou velmi perspektivní,“ popsal děkan přírodovědecké fakulty Juraj Ševčík.  Nalezení budoucího uplatnění v humanitních oborech je podle názoru studentů snadnější. „S celou škálou těchto oborů se setkávají v každodenním životě, mají z čeho vybírat,“ upřesnil děkan. Obrovskou slabinou je podle jeho slov absence systému kvalitního, individuálně koncipovaného poradenství na školách v rámci rozhodovacího procesu.

Snahou zpracovaných výzkumů je vytvoření vhodných popularizačních metod pro žáky základních a středních škol. Nedostatek informací vede k reprodukci stereotypních obrazů, ke kterým přispívá vnímání školní vědy. Aby bylo možné obě identity – vědce i obyčejného člověka – klást vedle sebe, je zapotřebí vědu lidem více přiblížit a popularizovat. Hlavními aktéry by měli být učitel a vědec, kteří současně představí i svoji osobitost.

Projekt MedVěd se už třetím rokem věnuje rozsáhlé popularizaci přírodovědných disciplín – zejména fyziky, chemie a matematiky.  Jeho cílem je především zvrátit nepříznivý trend sníženého zájmu žáků, studentů a veřejnosti o tyto obory. V rámci projektu proběhl například první běh unikátního vzdělávacího projektu Univerzita dětského věku či tradiční přírodovědný jarmark.