Návraty gymnastky Jany Komrskové

Studentka MU Brno, česká reprezentantka v gymnastice Jana Komrsková poprvé startovala na letní světové univerziádě a ve své silné disciplíně – přeskoku – obsadila čtvrté místo. Vzhledem k tomu, že se v Bělehradě sešla světová špička, je to její velký úspěch.     

Až dostuduje svůj obor na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity, bude z ní diplomovaná trenérka. Jestli se trénováním sportovní gymnastka Jana Komrsková bude někdy živit, však sama ještě neví. „Může být, ale nikdo nikdy nemůže vědět, co se stane,“ nechce být konkrétní Komrsková.

Ví, proč to říká. V současnosti snad nejlepší česká zástupkyně tohoto sportu gymnastiku už dvakrát opustila. Jednou se zkoušela prosadit v atletice, podruhé coby manažerka sítě kaváren. Vždy se však vrátila. Po svém posledním návratu o sobě stihla znovu dát vědět i na mezinárodní scéně. Na začátku dubna na mistrovství Evropy sahala po kvalifikaci na stříbrnou medaili, nakonec však skončila až osmá.

Dá se pojmenovat důvod, proč se vám na šampionátu v Miláně nepodařilo udržet druhé místo z kvalifikace?
Na to je jednoduchá odpověď. V kvalifikaci jsem předvedla naprosto bezchybný výkon, v podstatě oba skoky se už téměř nemohly udělat lépe. Navíc čtyři velké soupeřky pokazily. Jenže přišlo finále, kde už soupeřky předvedly vyrovnané výkony a já udělala malou chybu v doskoku druhého skoku. Rozhodčí nelenily a srazily mi známku, jak mohly, takže nakonec z toho bylo osmé místo, ale i za něj jsem moc ráda.

Od gymnastiky jste dvakrát odešla – nejdřív k atletice, potom pracovat coby manažerka. Jak jste se k takovému zaměstnání dostala?
Úplně náhodou přes kamaráda, který tehdy hledal člověka na tento post. Moc jsem se na to sice necítila, ale rychle jsem se naučila všechno, co bylo potřeba, a dělat něco úplně jiného, mě hodně bavilo.

A co vás přitáhlo zpět ke gymnastice?
Chyběla mi. Dlouho jsem zvažovala, jestli mám znovu začít, nebo ne. Nakonec jsem se rozhodla pro gymnastiku a rozhodně nelituji.

Přesto se ale blíží doba, kdy se budete muset rozhodnout, čemu se budete věnovat po skončení aktivní kariéry. Bude to trenéřina, kterou studujete?
Je to možné. Ale já na takové otázky nerada odpovídám, protože člověk nikdy neví, kam ho může vítr odnést. A novináři často a rádi vytahují výroky z minulosti a udivuje je, že člověk může jen normálně změnit názor na věc.

Už dlouho se o vás mluví jako o nejlepší české sportovní gymnastce a možné nástupkyně se nezmiňují. Proč se u nás už nerodí talenty jako byla Věra Čáslavská? Může za to špatná práce s mládeží nebo gymnastika zkrátka neláká?
Myslím, že ani jedno. Problém je, jako ve většině „méně“ populárních sportů u nás, ve financích. Nejsou peníze na kvalitní haly vybavené nejen závodním, ale i tréninkovým nářadím. Taková hala je u nás v Brně snad jenom jedna. A také není dostatek kvalitních trenérů. Mladí a dobří odcházejí do zahraničí, kde mohou být za svoji práci mnohem lépe ohodnoceni. Gymnastiku u nás dělá čím dál méně lidí a je to škoda, vždyť je to nejlepší průprava pro všechny ostatní sporty.

Neuvažovala jste v začátcích, že byste se dala spíš na „ženštější“ moderní gymnastiku než na sportovní?
Nikdy jsem o tom neuvažovala. Samozřejmě, že bylo zábavné hrát si s míčem nebo stuhou, ale vždycky jsem byla spokojená ve sportovní gymnastice. Ta moderní je úplně jiný svět, troufla bych si i říct, že se jedná o úplně jiný sport, a podobnost mezi námi je opravdu minimální. Velice se liší také v somatotypech – sportovní gymnastky bývají spíše malého vzrůstu a mají hodně svalů. Naopak moderní gymnastky bývají vyšší a hodně hubené.

Když jsme u těch charakteristik, mohla byste přiblížit závodní systém moderní gymnastiky? Závodit se dá na jednotlivých nářadích i jednotlivě, což například v atletice bývá spíš výjimkou…
V ženské sportovní gymnastice se cvičí na bradlech, kladině, přeskoku a prostných. Čtyři nářadí, kdy můžete nastoupit na všech, nebo pouze na jednom, záleží na rozhodnutí závodnice. Závody většinou probíhají tak, že se uskuteční kvalifikace na všech čtyřech nářadích, a potom se rozdělí finále víceboje a na jednotlivých nářadích.

Jsou na jednotlivé disciplíny potřeba speciální dispozice, nebo na nich nesejde?
Samozřejmě, všechny disciplíny nejsou stejné. Na bradlech se závodnici vyplatí, když je malá, vleze se mezi bradla a nemusí se bát, že si ukopne nohy, jak se často stává mně (směje se). Pro přeskok se určitě hodí vyšší dynamický typ člověka, na kladině bude zase závodnice vypadat krásně elegantně, když je vyšší a hodně štíhlá. Ideální je skloubení všeho dohromady.