Mladých vědců je málo, vyhlídky se však zlepšují

Vysoké školy stále trápí nedostatek schopných mladých vědců. Ti odcházejí v důsledku nízkých platů do soukromé sféry či do zahraničí. S ohledem na nízký počet akademických pracovníků střední generace na českých univerzitách a na rostoucí poptávku po vysokoškolském vzdělání je přitom akademická sféra velmi perspektivní. Mnohé vysoké školy dnes navíc mladé talentované akademické pracovníky zvýhodňují.

Nástupní plat mladého odborného asistenta s titulem Ph.D. se pohybuje kolem 18 tisíc Kč. „V soukromé sféře by mohl vydělávat více. V některých profesích, například programátor, je nástupní plat mezi dvaceti a třiceti tisíci korun a v poměrně krátké době může vyšplhat na násobky těchto hodnot,“ říká prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc., prorektor pro vědu a výzkum UK. „Na druhou stranu může být kariérní růst talentovaného akademického pracovníka velmi rychlý. Ti aktivnější získají titul docenta již ve třiceti letech a profesuru třeba ve čtyřiceti,“ dodává.

Jedním  z  důvodů  možnosti  rychlého  kariérního  růstu  mladých vědeckých pracovníků  je nízké zastoupení střední generace na vysokých školách. Ta po revoluci nastoupila do  soukromých firem, které potřebovaly vzdělané zaměstnance. „Po roce 1989 nám do firemní sféry odešlo hodně tehdy mladých a nadějných asistentů,“ říká prof. Ing. Stanislava  Hronová, CSc., prorektorka pro vědu a výzkum VŠE. „Kvůli tomu na univerzitách nyní chybí generace čtyřicetiletých. Odcházející starší generaci tak zčásti nahrazují mladí,“ dodává.

Poptávka po mladých vědcích roste také v důsledku velkého zájmu o vysokoškolské vzdělání v České republice. V akademickém roce 1990/1991 studovalo na státních vysokých školách přes 96 tisíc studentů (bez studentů zahraničních). V roce 1999/2000 to již bylo přes 159 tisíc studentů a v roce 2005/2006 toto číslo překročilo 276 tisíc studentů. „Vysoké školy si začínají schopné mladé vědce hýčkat. Některé pražské univerzity pro ně společně připravily možnost ubytování moderního internátního typu do doby, než získají vlastní bydlení," říká doc. . Ing. Ivana Tichá, Ph.D., prorektorka pro vědu a výzkum ČZU.

 „Jednou z možností, jak může mladý vědec získat velmi slušné peníze na svůj výzkum i mzdu, je řešení evropských projektů. Mladý člověk si tímto způsobem může vydělat až dvojnásobek platu. Musí mít ovšem účinnou administrativní podporu mateřské univerzity,“ říká prof. Ing. Jitka Moravcová, CSc., prorektorka pro vědu a výzkum VŠCHT. Tato slova potvrzuje i prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc., prorektor pro vědu a výzkum ČVUT: „Nejenže si vydělají peníze, ale především získají zkušenosti na poli vědy. Díky rámcovému programu EU jde přitom i o zkušenosti mezinárodní.“

Do podpory mladých akademiků se zapojuje v posledních letech i soukromý sektor. Např. v rámci projektu Corporate Chair získá akademický pracovník od firmy na výzkum a vzdělání 1 milion Kč. Na VŠE je do tohoto projektu zapojeno 6 vybraných akademických pracovníků. „Tato finanční podpora mi umožnila, abych se věnoval výzkumu a výuce a nemusel shánět peníze jinde,“ říká Ing. Jakub Fischer, Ph.D. z VŠE.

 V poslední době se dokonce objevuje trend, kdy se mladí absolventi českých univerzit, kteří původně odešli do zahraničí nebo do soukromého sektoru, vracejí na akademickou půdu. „Svoboda práce v prostředí univerzity pro mne určitě bude velmi atraktivní,“ říká Eva Černohorská, studentka matematiky na UK.  Aby vysoké školy ukázaly, co obnáší práce vědce, organizují Den vědy na pražských vysokých školách – Scientia Pragensis. Mladí lidé i široká veřejnost budou mít v rámci této akce příležitost pohovořit s vědci, vidět některé výsledky jejich práce a dozvědět se řadu zajímavých informací. Vyslechnout si mohou např. přednášky na téma objevování starého Egypta, bezpečnost potravin či klonování živočichů. Den vědy se koná 30. listopadu 2007 od 9 hodin na Vysoké škole ekonomické v Praze. Záštitu nad akcí převzal